Sex a vztahy

Šmejdi by se mohli od holek z erotických linek ledacos přiučit

Zavolej, zavolej mi, číslo je pořád stejný! Sex po telefonu je dost dobrý byznys a v praxi i absolutní rezignace na všechny morální hodnoty. Operátorka s šestiletou praxí to musí vědět.

Jako holka na mega žhavé lince, kde za každou minutu platíte neskutečný randál, jsem mohla pracovat několikrát. Dokonce jsem si to i jednou ze srandy vyzkoušela, ale není to nic pro mě. Víc než šest let vzdychání do sluchátka si užila moje kamarádka, která s tím nedávno sekla. Hlavně kvůli penězům, za ty roky má hroší kůži a smířila se s tím, jak celý ten svět kolem sexu po telefonu funguje. Nesmířila se ale s tím, že má měsíc od měsíce menší výplatu. Firma začala kašlat na propagaci linek a počet telefonátů dlouhodobě klesal. Navíc papírový pornáče si dneska točí mezi sebou už jen ilegální makáči ze staveb, kamioňáci a vězni, který přístup k telefonu moc nemají.

Vynechám povídačky o tom, jak před samotnou komunikací s operátorkou utratíte několik stovek za proklikávání nabídky a poslouchání erotických příběhů. Pánům z ČTÚ by se něco podobného líbit nemělo, ale jako mnohem větší problém vidím to, co se pak běžně děje při komunikaci klienta s operátorkou. Doopravdy nejsem osoba, která by mohla kázat o morálce. Nicméně o praktikách popsaných dále mi přijde důležité mluvit. Třeba to někomu otevře oči.

Asi nikoho nepřekvapí, že na druhém konci linky nesedí ta kozatá blondýna z propagační fotky. Moje kamarádka měla k holce z plakátů nejblíž. Jinak seděla v místnosti s věkovým průměrem kolem padesátky. Turek, cigárko a doma děti, které si myslí, že jejich obětavá máma s obličejem plným vrásek dělá v noci někde na infolince.

Ona je to vlastně docela pravda. Kromě erotiky se na audiotexu často točí i horoskopy, věštění z karet a seriózní seznamka plná falešných profilů. Operátorky jsou multifunkční a pár sekund po divokém orgasmu umí rozhoupat fiktivní kyvadlo a odpovědět na všechny otázky vesmíru. Opravdu bláznivý je, že věštkyním nevolají pouze vesničani bez práce. Kamarádka mi říkala, že zažila dotazy od chirurga, soudce, vrcholného politika… nemám důvod jí nevěřit. A když se vás prý zcela vážně chirurg zeptá, jestli má operaci provést způsobem A, nebo raději způsobem B, musíte rychle reagovat. Tak, jak vám svědomí dovolí. Až příště půjdu pod kudlu, musím se nejdřív operujícího zeptat, jestli náhodou nevěří na cigánské karty a další podobné vejšplechty.

Pořádnou zatěžkávací zkouškou svědomí jsou však hovory s heavy users. Drtivá většina telefonátů na sex linku trvá do 60 sekund. Lidé často jen mlčí, poslouchají věčně nadrženou operátorku a hovor po chvilce ukončí. Pak je tu ale skupina uživatelů, která začne volat každý den. Paradoxně za tím nestojí jejich sexuální apetit, ale samota. Linku mají místo Tamagoči. Do operátorky se zamilují, sexuální témata nahradí úplně obyčejné povídání o všem možném a snaha dotáhnout operátorku na rande. Po pár týdnech relativně neškodných výmluv ze strany operátorky začne být klient otrávený. Začíná pochybovat, že se s dotyčnou někdy sejde. To je přesně ten moment, kdy se začíná lámat chleba. Cílem je, aby klient volal dál a dál. Kamarádka měla za těch šest let všechny typy rakoviny, byla stokrát na pohřbu všech členů rodiny, cestovala několikrát kolem světa, schovávala se v lesích před žárlivým exmanželem a musela šít šaty na svatbu Williama a Kate. Když došla munice, rande si klidně domluvila. Týpek stepoval v zimě několik hodin na druhém konci republiky a jí srazilo auto na přechodu cestou na vlak.

Konkrétně u jednoho klienta měla několikrát chuť říct mu pravdu. Volal přes tři roky a některé měsíce utrácel za telefon i přes padesát tisíc. Bral si půjčky, utrácel životní úspory, prodal chatu. Věděla o něm úplně vše, dokonce vedle něj několikrát stála v metru. Není totiž těžké zeptat se na to, kdy dotyčný jede z práce, jaké má oblečení a tak dále. Byl to prý od pohledu introvertní a životem zklamaný člověk. Jednou ho oslovila, snažila se mu dodat trošku sebevědomí. Chtěla mu ukázat, že dokáže se ženou komunikovat i jinak než za 70 Kč za minutu. Nepomohlo to. Nakonec si v práci vydupala, že již nechce odbavovat jeho volání. Člověk, který si s jednou holkou povídal přes tři roky prý údajně ani nepoznal, když si s ním ze dne na den začala povídat nějaká úplně jiná. Operátorky si pro tyhle případy u každého klienta vedou v systému poznámky. Nová operátorka tak jen pokračuje v neštěstí.

S některými lidmi lze velmi snadno manipulovat. Zneužívat je! Já to moc dobře vím, ostatně nejsem vůbec svatá. Vždy se však snažím vybrat si jedince, kterého můj útok nepoloží na lopatky. Je důležité vědět, kdy skončit. Ždímat přes tři roky očividně psychicky nemocného člověka přes telefon je silné kafe i na šmejdy, kteří několik důchodců místo na Karlštejn vezmou někam do kulturáku, kde jim natlačí předražené hrnce.

Štítky

1 komentář

Klikněte pro psaní komentáře

  • Kláro, docela se divím jedné věci. Jak doopravdy může někdo volat takto dlouhou dobu bez toho, aby ženu z druhého konce telefonu nechtěl potkat? Nepřijde mi to uvěřitelné. Je to bláznivé.

Nebuď škrt!

Ale no ták, jsem sice zlatokopka, ale ráda mám penízky z tohodle blogu. Takže buď od té slušnosti a vypni si AdBlock. Zduř! :-))

K potěše (nejen mé)