„Mám takový problém. Od malička mě trápí nyktofobie – strach ze tmy. Když se zhasne, dostihne mě úzkost, buší mi srdce, nemohu usnout, moje fantazie běží na plné obrátky a mám vidiny. Usínám tak u lampičky. Nyní mám přítele, se kterým jsem měla první sex. Protože se stydím (jsem baculka), tak nechci mít v pokoji rozsvíceno a děláme to potmě. Nemohu se soustředit, pořád koukám kolem, bojím se, že mě nějaký duch chytí za nohu. Sex si tak prostě neužívám a dělat to za denního světla je pro mě prakticky nemyslitelné. Nevíš, co mám dělat?“

MOJE RADA:

Vsadím se, že tvůj přítel si nějakého toho faldíku na tvém těle již určitě všiml. Dost možná se mu to líbí, když už s tebou spí. Strach ze sexu za plného denního světla je tak zbytečný. Pokud se na něj přeci jen necítíš, dělejte to v noci, ale u zapnuté televize. Umí vykouzlit intimní atmosféru! Doporučuji ponuré filmy, ve kterých se moc nesvítí. Ideální je Silent Hill, Addamsova rodina… velmi dobře by mohlo fungovat také Stmívání a Soumrak mrtvých. Naopak nedoporučuji Věčný svit neposkvrněné mysli a Světlo století.

Velkou výhodou televize zapnuté při sexu je také možnost sledovat film, když tě probíhající akt lásky přestane bavit. Nepředpokládám, že by přítel něco zaznamenal, když jsi do teď stejnak nebyla schopná se pořádně soustředit.

Příspěvek Bojím se tmy a sex za plného denního světla mi nedělá dobře pochází z SEXPERIMENTÁTORKA