Když je obdivně komentují a vynáší na piedestal chlapi, tak to ještě chápu. Chtějí si vrznout a tajně doufají, že si jejich výlevu ta dotyčná všimne. Ostatně i já jsem byla jakýmsi samozvoleným nadsamcem zařazena mezi internetové čubky. Do hlavy mi nejde, když to stejné dělají ženy, a to nejen puberťačky truchlící po časopisu Bravo.

Konkrétně u fashion a beauty blogerek je každá kritika smetena ze stolu argumentem ve stylu: „Ona to dělá pro nás, nic z toho pořádně nemá, věnuje tomu veškerý volný čas a natáčení i vybavení něco stojí, tak co jako.“ To fakt? Ještě víc smrdí, když s podobnou obhajobou přijde samotná blogerka. Absolutně každá, která se rozhodne natočit video o tom, co si za uplynulý měsíc koupila a kde dělají dobré těstoviny, to dělá jen a jen pro sebe. Chce uspokojit touhu po exhibicionismu, chce si vydělat nějakou kačku, chce mít kosmetiku zdarma a chce dostávat pozvánky na tiskovky, kde se bude tvářit důležitě při držení tácku s lososovými maki rolkami. Když přestane tvořit, připraví se o zájem publika a její místo nahradí do příštího týdne jiná.

Mám v živé paměti vlog od jedná hodně oblíbené české blogerky, která chtěla upřímně vyprávět o blogování a tom, jak z toho nic nemá. Problém byl, že jí moje kamarádka pracující v agentuře týden předtím posílala prachy na účet za podmáznutou recenzi kosmetiky a několik postů na sociálních sítích. Když tohle oblbování přestává fungovat, přisere se blogerka do klipu nějakému raperovi, případně vydá absolutně bezcennou knížku plnou rad, které si i ta největší husa dokáže vygooglit během pár sekund.

Naštěstí nejsou výše zmíněné milovnice stylu pro okolí nebezpečné. To bohužel neplatí o fitnesskách. Ty se totiž nestydí říkat si 1500 Kč za jídeláky a tréninkové plány. Chtějí peníze za něco, co dokáže vygenerovat kdejaká fitness aplikace a ještě namotávají baculky na vločkové recepty a předražené suplementy. S jejich znalostmi a zkušenostmi bych jim zakázala dělat trenérky. Poskytováním rad hazardují se zdravím klientek – fyzickým i psychickým. Několik bikini fitness holek znám osobně a jejich dobrá nálada končí vyfocením zadku ve Freddy kalhotech. Celý den řeší jen jídlo, jsou unavené a bez nálady, o vaginální suchosti ani nemluvě. Přežívají díky prodeji falešných snů a affilu na legíny, neoprenové pásy, spalovače a proteinové tyčky. Za největší podfuk považuji jejich sebevědomí. Když nejsou v závodní formě, což je prakticky celý rok, mají depky a hledají volné termíny na to, aby si nechaly udělat kozy. Vždyť bez nich se na pódiu neobejdou.

Přehlídku sudokopytnic uzavírají nomádky. V praxi se jedná o mladé cestovatelky, které byly schopné koupit si levné letenky do Indonésie či jiné vzdálené destinace. Tam si nyní plní sen, vzpomínají na český chléb a když nemají dost peněz, prodávají různé korálky a další nevkusné módní kraviny. Zdánlivým cílem jejich prezentace je motivace ostatních vycestovat za hranice Prahy, ale ve skutečnosti vypráví pouze o tom, jak tráva za plotem není zelenější. Některé z nich dokonce pořádají crowdfundingovou sbírku na cestu, když jim doma v ČR nečekaně někdo umře. Co takhle půjčka? Nebo využití úspor? Blogovat z různých cest má smysl jedině tehdy, když jsou výstupem hodnotné informace o skloubení práce s pobytem v tramtárii. Vše ostatní je opět pouze vylévání srdíčka za účelem z lidí vydolovat nějaký ten chechták.

Teď se tak nějak nabízí otázka, jestli náhodou nejsem kráva i já. Problém je, že já za sebou nemám žádný dojemný příběh o ochotě zdarma pomáhat a už vůbec mi nekryjí záda zástupy slepých obdivovatelů. V nejbližší době nechystám papouškování módních trendů, balamutění špekounek a bezradné bloudění v zahraničí. Ale uvidíme, třeba mě jednou začne sžírat závist a taky začnu tvrdit, jak to vše dělám jen pro vás.

Příspěvek Krávy z internetu, které je teď moderní bezmezně milovat pochází z SEXPERIMENTÁTORKA