SEXPERIMENT: Šla jsem pracovat do seznamovací agentury

Kdo dnes může cálovat agentuře za seznámení?

S kamarádkou jsem po telefonu probírala pomlouvala pár lidí. Novinky, faily, drby, vztahové fuckupy a tak. Vždyť to znáte. Po pár minutách tlachání padla řeč také na lojdu, který kamarádku ukrutně miloval. Introvert, fanoušek platonické lásky a vášnivý… hráč deskové hry Dračí doupě. Prostě takový ten typ, který si holku nikdy nenajde. Alespoň jsme si to obě myslely. On si však holku našel a je ve vztahu. Facebook to tvrdí. Kamarádka kousavě podotkla, že si snad musel zaplatit seznamovací agenturu. „Cože, seznamovací agenturu, to je ještě v kurzu,“ divila jsem se. Nechápala jsem, kdo dnes v době Tinderu využije agentury. I ten největší nýmand s připojením k internetu si dokáže domluvit rande do 5 minut.

Fakt existují

Mezi nýmandy s připojením k internetu patřím taky, a proto jsem hned začala googlit seznamovací agentury v Praze. K mému překvapení jich není málo. Některé se tváří docela profi, další jsou bizarním hybridem mezi cestovkou, únikovou hrou, online seznamkou, prodejcem zážitků a pořadatelem sbližovacích večerů. Dokonce mají v nabídce šaškárnu jménem speed dating. Čím víc jsem si četla bullshity na webech seznamovacích agentur, tím víc mě zajímalo, jak fungují v praxi. Kdo se do nich hlásí? Je to celé jen ojeb, nebo se někdo z agentury skutečně snaží sestavovat ideální páry? Pak mě to napadlo. Půjdu do seznamovací agentury na brigádu. Začátkem ledna jsem měla čas a týden práce mě nezabije. Bude to takový sexperiment. Hned ve třetí agentuře výpomoc hledali a já šla další den na pohovor.

Věříte na lásku na první pohled?

Byt předělaný na kancelář s rádoby útulnou zasedačkou, kde se rozebírají ty nejniternější nesnáze. A já na křesílku pod náletem vtíravých dotazů paní ředitelky/majitelky. Musela jsem popsat parametry ideálního vztahu. Poeticky jsem popisovala pocit zamilovanosti. Rozebíraly jsme vše od mého postoje k sexuálním praktikám (v tomto bodě jsem začala mlžit #sorryjako) až po to, zda pocházím z úplné rodiny. Trvalo to déle než hodinu, ale trpělivost se vyplatila. Byla jsem přijata na zkušební dobu jako vztahová koučka a matchmaker v seznamovací agentuře. Za 120 Kč na hodinu! Hned další den mě čekalo školení od kolegy, taktéž vztahového kouče a matchmakera.

Seznamovací byznys model

Na úvodní školení jsem klasicky dorazila pozdě. Princip fungování seznamovací agentury z pohledu vztahové koučky je jednoduchý. Někdo opuštěný zavolá, domluví se schůzka, tam se probere několik základních témat, získané informace se vyplní do sdílené tabulky na Google Disku (to jako fakt) a kunšoft se natlačí do ročního členství. V rámci tohoto členství má konzultace a pravidelné dohazování protějšků z databáze agošky. Když si připlatí, agentura mu hledá lásku všude po webu a kouč organizuje rande.

Žádná přehnaná péče. Spíš vše tak nějak na oko. Musí to vypadat, že si vztahový kouč celé dlouhé dny láme hlavu a hledá ideálního partnera/partnerku klidně i na druhé straně planety. Ve výsledku jen mrkne do tabulky a filtruje podle parametrů. Vedlo toho je ještě jeden malý systém, kde se evidují schůzky a zpětná vazba. Čímž se nenápadně dostáváme k tomu, kdo je vlastně zákazníkem seznamovací agentury.

Masový vrah také potřebuje obejmout

První tři dny v nové práci jsem jen seděla u netu, přidávala inzeráty na seznamky a dávala dohromady nové páry + jsem třídila staré profily. Složení zákazníků moc pestré není. Většinou se jedná o starší lidi, kterým chybí odvaha a sebevědomí. Prošli si pár vztahy, poznali zklamání a hledat si někoho na vlastní pěst je pro ně už vopruz. Přesto vše touží po lásce. Ve skutečnosti jsou to docela smutné příběhy. Někteří klienti si služby platili již pátým rokem. To podle mě není úplně důkaz toho, že by agentura fungovala.

Pochopila jsem, že seznamovací agentura do velké míry supluje psychologa a sexuologa. Poslední den mého sexperimentu jsem měla první konzultaci. Dorazil za mnou pán. Vypadal úplně jak masový vrah Friedrich Heinz Leibacher. Měl lehce přes padesát let, z čehož posledních 15 prožil zcela o samotě. Jako noční hlídač v nějakém velkém skladu přes den většinou odpočívá a v noci je radši, když vůbec nikoho nepotká. Docela fajn jsme pokecali a já jsem jako správný parazit zaměstnavatele rozhodně nedoporučila seznamovací agenturu. Místo toho jsem dala pár rad a tipů, jak se seznámit. Podle úsměvu na jeho rtech hádám, že mu to bodlo víc než faktura za předražené členství.

Výběhovka

Hned po konzultaci jsem paní ředitelce/majitelce řekla, že končím. Následovala menší diskuze. Se seznamovací agenturou jsem se rozloučila v klidu a míru. Ona se mnou asi také. Jen jsem se nemohla (a vlastně stále nemůžu) zbavit pocitu, že hlavním úkolem je prodat členství. Když se k tomu náhodou časem podaří najít vhodný protějšek, tak je to asi taky fajn. Na párování nejsou k dispozici žádné sofistikované metody, statistická udělátka a já nevím co ještě.

Seznamovací agentura je z mého pohledu drahá a tak trošku výběhová zbytečnost. To tvrdím i po sexperimentu v podobě zmíněné brigádky. Pochopitelně nemůžu soudit všechny agentury. Zkušenosti mám pouze s jednou, ale byla bych hodně překvapená, kdyby to v nějaké další fungovalo výrazně jinak. Máte někdo se seznamovací agenturou zkušenost?